Hlavním parametrem hodnocení stromů v prostředí obývaném lidmi je jejich provozní bezpečnost. Nabízíme hodnocení stavu stromů s hlavní pozorností věnovanou jejich provozní bezpečnosti buď vizuálně nebo přístrojovými zkouškami
Vizuální hodnocení
Vizuální hodnocení zahrnuje sledování všech staticky významných defektů v nadzemní části stromů. Výsledkem je rozhodnutí, zda strom odpovídá požadavkům na ponechání na daném stanovišti vč. návrhu event. speciálního stabilizačního zásahu. Pro detailní šetření používáme metodu WLA (Wind Load Analysis), SIA (Statical Integrated Assessment) a nově taky Adbian (Advanced biomechanical analysis). Metody využívají fyzikální parametry pro určování stability stromů.
Analyzuje reakci solitérně rostoucích stromů na vítr o síle 12 Beaufortovy škály. Analyzována je výhradně odolnost stromu jako celku (tedy nikoli jeho částí) proti zlomu či ukroucení (torzi). Odolnost proti vývratu není uvažována.
Metoda založená na principech biomechaniky stromu. Je nápomocná při vizuálním hodnocení stromů a je dalším krokem ke zpřesnění hodnocení. Poskytuje rámcovou informaci o pravděpodobnosti selhání stromu zlomem kmene.
Metoda pro určování stability stromů na základě jejich fyzikálních předpokladů. První úroveň posouzení stability stromu kombinuje prvky klasického dendrologického průzkumu s analýzou stromu na základě jeho tvaru, rozměrů a materiálových vlastností dřeva. Druhá úroveň dendrologického průzkumu umožňuje díky zhodnocení náklonu stromu a rozložení objemu koruny výrazné zvýšení přesnosti výpočtu jeho stability. Třetí úroveň rozšiřuje pomocí 3D SCANU spektrum zkoumaných proměnných o detailní geometrii kmene, která umožňuje výrazně přesnější výpočet stability stromu, a to především u stromů s otevřenými dutinami či značně nepravidelným kmenem. Čtvrtá a zároveň nejpokročilejší úroveň zhodnocení stability stromu staví po bok fotografické analýzy, 3D SCAN kmene a moderní metody přístrojového měření. Přesnost analýzy stability stromu je zvýšena a následně verifikována několika vzájemně provázanými metodickými postupy.
Přístrojová diagnostika
Přístrojová diagnostika text text
Přístroj Fakopp 3D je akustický tomograf, který je schopen rekonstruovat vnitřní stav kmene na základě měření rychlosti šíření zvuku ve dřevě kmene. Na základě časů průchodu a geometrie daného průřezu je vypočtena rychlost a z ní rekonstruován stav kmene.
Rychlost šíření akustického signálu ve dřevě je závislá na hustotě a tuhosti materiálu. S rostoucí hustotou klesá a s rostoucím modulem pružnosti stoupá. Obě vlastnosti jsou citlivým ukazatelem stavu dřeva, narušení dřevokaznými houbami způsobí změnu rychlosti šíření a je možné ji detekovat. Pokud se uvnitř kmene nachází dutina, zvuková vlna ji musí obejít po delší dráze a opět klesá rychlost signálu a je možné ji detekovat.Výsledkem je zhodnocení odolnosti měřených průřezů proti zlomení s korekcí geometrické složky tuhosti kmene dle aktuálního stavu průřezu a rozsahu poškození.
Je nejkomplexnější přístrojová diagnostika dřevin. Strom bude uměle zatížen pomocí lanového navijáku upevněného buď k jinému stromu, nebo k dostatečně těžkému vozidlu. Zatížení se bude provádět ve dvou na sebe kolmých směrech (pokud to bude možné). Reakce stromu na toto zatížení se bude zaznamenávat několika přístroji. Působící síla bude měřena dynamometrem, vznikající deformace elastometrem a náklon kmene inklinometrem (dle varianty). Výsledkem této části je zjištění deformace a náklonu kořenového talíře při známé působící síle.
Z takto zjištěných reálných údajů, a při znalosti materiálových vlastností dřeva, se vypočte skutečná odolnost stromu proti vyvrácení, zlomení a ukroucení kmene.
Vyhodnocení těchto měření a prognóza s doporučeními je součástí našich protokolu, který přikládám ke každému měřenému stromu.
Detektor kořenů se používá k určení polohy kořenů daného stromu. Metoda vychází z měření rychlosti zvuku mezi snímačem připojeným ke kmeni a senzorem půdy umístěným v blízkosti kořene. Změna polohy půdního senzoru při zachování stálé vzdálenosti od stromu umožňuje mapovat celou kořenovou strukturu. Výhodou použití této metody je nedostatek měření interference kořeny jiných stromů, trubek nebo jiných materiálů nalezených v zemi.
