Aktuality

Památný buk na náměstí Míru má za sebou každoroční tahové zkoušky, které mají upozornit na bezpečnostní rizika. Výsledky ukázaly, že strom je bezpečný proti zlomu i proti vývratu při vichřici o rychlosti větru 32 metrů za sekundu. Zároveň s tahovými zkouškami provedla odborná firma kontrolu i dopnutí bezpečnostní vazby.

„Jelikož se na kořenech stromu řadu let objevuje dřevokazná houba vějířovec obrovský, která má vliv na vitalitu dřeviny, pravidelně kontrolujeme rozsah poškození kořenového systému. Hodnota stability vycházející z provedených testů se od roku 2016, kdy byly provedeny poprvé, liší jen v řádech procent. Ani v letošním roce nedošlo k radikální změně. Z měření vyplývá, že bezpečnostní faktor se od roku 2019 snížil o 14 procent,“ říká Dušan Martiník z oddělení komunálních služeb.

Tahové zkoušky jsou nejkomplexnější metodou pro zjištění stability stromu. V koruně stromu se instaluje zařízení, které umožňuje zatížit strom silou do 3200 kilogramů, což simuluje rychlost větru při vichřici. Dále jsou na stromě umístěna čidla, která jsou spolu s tahoměrem napojena na notebook. Čidla u země pak ukazují, jak moc se strom nakloní, a čidla na kmeni měří, jak kmen nápor snáší a zda nedochází ke zborcení dřeva.

Dendrologové otestují až 200 let starý památný buk rostoucí na náměstí Míru v Krnově, jehož kořenový systém napadl škůdce. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová. Zkoušky by odborná firma měla provést ještě letos.

Buk lesní na náměstí Míru byl vyhlášen památným stromem v roce 1994. Jeho stáří je odhadováno na 150 až 200 let. Je vysoký 22 metrů, obvod kmene ve výšce 1,3 metru je 374 centimetrů.

„Jelikož se na kořenech stromu řadu let objevuje dřevokazná houba vějířovec obrovský, která má vliv na vitalitu dřeviny, budou provedeny každoroční tahové zkoušky, jimiž pravidelně kontrolujeme rozsah poškození kořenového systému. Hodnota stability vycházející z provedených testů se od roku 2016, kdy byly provedeny poprvé, liší jen v řádech procent, proto předpokládáme, že ani v letošním roce nedojde k radikální změně,“ uvedl Dušan Martiník z oddělení komunálních služeb.

Vějířovec obrovský nejčastěji parazituje na kořenech a bázích kmenů přestárlých buků. „Houba způsobuje bílou intenzivní hnilobu kořenů a hrozí riziko vyvrácení dřeviny. Přesto jsem dosud vývrat takto napadené dřeviny neviděl, spíš uschnutí stromu vstoje. Toto bude asi i případ našeho památného stromu,“ doplnil Martiník.

Tahová zkouška spočívá ve zjištění mechanického chování stromu. Strom je uměle zatížen pomocí lanového navijáku upevněného buď k jinému stromu, nebo k dostatečně těžkému vozidlu. Zatížení se provádí ve dvou na sebe kolmých směrech.

Bezpečnostní vazba v koruně památného buku na náměstí Míru projde kontrolou. Odborná firma ji zajistí ještě v letošním roce.

„Jelikož se na kořenech stromu řadu let objevuje dřevokazná houba vějířovec obrovský, která má vliv na vitalitu dřeviny, budou tento týden také provedeny každoroční tahové zkoušky, jimiž pravidelně kontrolujeme rozsah poškození kořenového systému. Hodnota stability vycházející z provedených testů se od roku 2016, kdy byly provedeny poprvé, liší jen v řádech procent, proto předpokládáme, že ani v letošním roce nedojde k radikální změně,“ říká Dušan Martiník z oddělení komunálních služeb.

Vějířovec obrovský nejčastěji parazituje na kořenech a bázích kmenů přestárlých buků. „Houba způsobuje bílou intenzivní hnilobu kořenů a hrozí riziko vyvrácení dřeviny. Přesto jsem dosud vývrat takto napadené dřeviny neviděl, spíš uschnutí stromu vstoje. Toto bude asi i případ našeho památného stromu,“ upřesňuje Dušan Martiník.

Buk lesní na náměstí Míru byl vyhlášen památným stromem v roce 1994. Jeho stáří je odhadováno na 150 až 200 let. Je vysoký 22 metrů, obvod kmene ve výšce 1,3 metru je 374 centimetrů.

Území bývalé vojenské střelnice v Chomýži už dvacet let podléhá jako významný krajinný prvek mimořádné ochraně, jejímž cílem je uchovat zdejší chráněné rostliny a živočichy. Mezi ně patří například hvozdík pyšný, několik druhů orchidejí, bělopásek dvouřadý nebo čolek velký. Dosud se o vzácnou lokalitu o rozloze 3,7 hektaru starali nadšenci ze základních organizací ČSOP Slezské odrůdy a Levrekův ostrov. Nyní přebírá iniciativu město Krnov, které vlastní většinu pozemků.

„Lokalita bývalé střelnice byla po zániku vojenského užívání cenným bezlesím, které se stalo stanovištěm ohrožených nelesních druhů rostlin, bezobratlých, obojživelníků, plazů a ptáků. Z tohoto důvodu byla vyhlášena významným krajinným prvkem,“ říká Dušan Martiník z odboru investic a správy majetku.

Dlouhodobým ponecháním území bez promyšleného managementu a vlivem náletů dřevin a křovin i expanzí třtiny křovištní však došlo k postupné degradaci podmínek pro existenci významných druhů. „Naším cílem je obnovit vhodné podmínky pro život celého spektra živočichů a rostlin prostřednictvím redukce expanzivních rostlin a náletů. To bude zajištěno především pastvou exmoorských poníků a praturů, což je v podstatě poslední šancí, jak toto rozsáhlé a dosud biologicky cenné území zachránit v rámci rozumných ekonomických a personálních nákladů,“ uvádí.

Záměr města uspěl v dotačním řízení ministerstva životního prostředí, které mu na osmimilionový projekt „Podpora biodiverzity botanicky a zoologicky cenného území bývalého vojenského areálu v Chomýži u Krnova“ poskytlo dotaci ve výši 6,8 milionu korun. V průběhu realizace dojde k asanaci nevhodné vegetace, výsadbě dřevin, zřízení pastevního areálu pro velké kopytníky a vytvoření tůní pro obojživelníky. „Stádo, které bude území spásat, bude pětihlavé a zapůjčí nám ho společnost Česká krajina. Tvořit ho budou tři exmoorští poníci a dva pratuři,“ dodává Dušan Martiník.

Zadávací řízení na dodavatele město vyhlásí v nejbližších týdnech, práce by měly začít na podzim. S dokončením projektu se počítá nejpozději v prosinci 2023.

Krnovská radnice nechá do konce roku vysadit 1200 keřů, 4000 trvalek a desítky stromů. Výsadba za 750 tisíc korun má zkrášlit nově opravenou ulici Maxima Gorkého. Podle mluvčí města Dity Círové začnou práce ve druhé polovině října.

Zahradní úpravy čekají celou délku ulice, od jejího napojení na Albrechtickou ulici až po nemocnici. „Ulice Gorkého je po celkové rekonstrukci, která vyřešila nové parametry uličního profilu, čímž byly definovány prostory pro doprovodnou zeleň. Bohužel se zde nevytvořil dostatek míst pro vysázení stromů, a tak byl z naší strany vznesen požadavek na bohatší záhony keřů a trvalek,“ uvedl Dušan Martiník z odboru životního prostředí.

Pro výsadbu stromů odborníci vybrali místa, kde nebudou překážet inženýrským sítím. „V nejsevernější části u nemocnice budou v nově založené travnaté ploše vysazeny čtyři dřezovce, nedaleko od nich, mezi komerčními objekty, poroste jako solitér platan javorolistý. V rámci celé ulice pak bude vysazeno 24 javorů,“ dodal Martiník.

Dále budou vysazeny keře ibišku syrského spolu s podrostem z pelyňku. „Na zbývajících plochách jsou navrženy výsadby nižších keřů a trvalek v kombinaci s travinami. Z trvalek to kromě pelyňku bude například chrpa horská, vrbina tečkovaná nebo třtina rákosovitá. Z keřů bude mít zastoupení tavolník japonský a korunatka klaná,“ řekl Martiník.

Práce začnou po 15. říjnu terénními úpravami a hloubením jam pro stromy. Jejich výsadba by se mohla uskutečnit ideálně na přelomu října a listopadu.

Ve Smetanových sadech v Krnově tento týden začne testování stromů tahovou zkouškou, která upozorní na rizika případného vývratu. Zkoušky se budou provádět u 14 starých lip, které rostou podél hlavní promenády mezi dvěma základními školami. Měření přijde na 116 tisíc korun bez DPH.

„Tahové zkoušky jsou nejkomplexnější metodou pro zjištění stability stromu. V koruně stromu se instaluje zařízení, které umožňuje zatížit strom silou do 3200 kilogramů, což simuluje rychlost větru při vichřici. Dále jsou na stromě umístěna čidla, která jsou spolu s tahoměrem napojena na notebook. Čidla u země nám ukazují, jak moc se strom nakloní, a čidla na kmeni měří, jak kmen nápor snáší a zda nedochází ke zborcení dřeva,“ popisuje Dušan Martiník z odboru životního prostředí.

Z naměřených údajů a při znalosti vlastností dřeva se následně vypočte skutečná odolnost stromu proti vyvrácení. „Na základě vyhodnocení měření získáme prognózu, z níž budeme vycházet v další péči o tyto stromy,“ dodává Dušan Martiník.

Zatím poslední přístrojová diagnostika vzrostlých stromů ve Smetanových sadech se uskutečnila v letech 2015 a 2016. Vyplynulo z ní, že tři stromy z celkem dvaadvaceti měřených jsou mírně rizikové. Byla proto u nich provedena opatření pro zvýšení bezpečnosti – takzvané sesazovací řezy.

Ve Smetanových sadech tento týden začne odborná firma testovat stromy tahovou zkouškou, která upozorní na rizika případného vývratu stromu. Zkoušky se budou provádět u 14 starých lip, které rostou na jedné z hlavních promenád mezi dvěma základními školami. Měření přijde na 116 tisíc korun bez DPH.

„Tahové zkoušky jsou nejkomplexnější metodou pro zjištění stability stromu. V koruně stromu se instaluje zařízení, které umožňuje zatížit strom silou do 3200 kilogramů, což simuluje rychlost větru při vichřici. Dále jsou na stromě umístěna čidla, která jsou spolu s tahoměrem napojena na notebook. Čidla u země nám ukazují, jak moc se strom nakloní, a čidla na kmeni měří, jak kmen nápor snáší a zda nedochází ke zborcení dřeva,“ popisuje Dušan Martiník z odboru životního prostředí.

Ze zjištěných údajů, a při znalosti materiálových vlastností dřeva, se následně vypočte skutečná odolnost stromu proti vyvrácení kmene. „Na základě vyhodnocení měření získáme prognózu, z níž budeme vycházet v další péči o tyto stromy,“ dodává Dušan Martiník.

Zatím poslední přístrojová diagnostika vzrostlých stromů ve Smetanových sadech se uskutečnila v letech 2015 a 2016. Vyplynulo z ní, že tři stromy z celkem dvaadvaceti měřených jsou mírně rizikové. Byla proto u nich provedena opatření pro zvýšení bezpečnosti – sesazovací řezy.

Článek o tahových zkouškách stromů ve Smetanových sadech vyšel v Krnovských listech č. 16/2019. Celý text najdete na straně 4 přiloženého vydání.

Stromy, které vypadají napohled zdravě, mohou mít narušené kořeny či kmen. Když přijde vichřice, nevydrží. Nevyvrátí se při náporu větru lípy v krnovských Smetanových sadech? To zjišťují odborníci.

V krnovských Smetanových sadech probíhají v těchto dnech tahové zkoušky stromů. Při zkušebním zatížení koruny napnutým lanem přístroje zjistí, zda stromy, které vypadají navenek zdravě, jsou zdravé také uvnitř. „Tahová zkouška je přístrojová metoda, která upozorní na rizika případného vývratu stromu. Do konce roku prověříme patnáct stromů,“ uvedl Dušan Martiník z odboru životního prostředí Městského úřadu Krnov, který má na starosti zeleň.

Pro testování stromů v sadech se město rozhodlo poté, co loni na podzim silný nárazový vítr vyvrátil před tělocvičnou základní školy na Smetanově okruhu lípu. Strom byl napohled zdravý, ale navzdory tomu se při náporu větru vyvrátil z kořenů. Při prošetřování této události se ukázalo, že důvodem byl poškozený kořenový systém. „Předpokládáme, že poškození vzniklo v minulosti, v souvislosti s budováním cesty pro pěší. Při pravidelných kontrolách strom nevykazoval žádné vady, v koruně neměl suché větve a prospíval,“ uvedl Dušan Martiník.

Při tahových zkouškách pomáhají speciální přístroje, které ukážou, nakolik je strom poškozen. „Inklinometr ukáže přesný náklon kmene a dva elastometry zjistí, zda dochází k borcení dřeva. Přístroje jsou napojeny do počítače,“ vysvětlil Dušan Martiník. Při tahové zkoušce dokážou přístroje náklon kmene změřit na setiny procenta.

Zkouška probíhá tak, že se v koruně stromu instaluje zařízení, které pomáhá působit na strom tahem. Čidla na patě kmene ukazují, jak se strom nakloní, další čidla jsou umístěna na kmeni. Důležitým údajem, který se zahrnuje do výpočtů stability, je například také objem koruny stromu. Výsledky se vyjádří v procentech. Prvnímu měřenému stromu vyšel bezpečnostní faktor 137 procent. „To je dobré, dá se říct, že výsledky nad sto procent znamenají dostatečnou bezpečnost. I když 150 procent by bylo lepší,“ komentuje první výsledky Dušan Martiník.

Tahová zkouška, při níž se na strom upevní lano a to se postupně natahuje, simuluje nápor větru 130 km v hodině, což je hodnota odpovídající vichřici. Již druhý měřený strom ale dopadl hůře. „Oproti prvnímu můžeme konstatovat, že v kořenovém systému jsou anomálie,“ konstatuje referent. Vykácení jednoho stromu přitom ohrožuje celou alej, protože stromy ve stromořadí se vzájemně chrání — když je jeden vykácen, naruší to celkovou rovnováhu a odolnost ostatních.

Do konce roku prověří odborná firma 15 stromů podél komunikace až po altán, dalších sedm čekají zkoušky v příštím roce. Přítomnost pracovníků, stolek s přístroji a napjaté lano vzbudily pozornost Krnovanů, kteří se přicházeli ptát, co se děje. Nutnost stromy prověřit přitom místní uznávají — mnozí si pamatují, jak vypadala lípa, která se v sadech vyvrátila, ačkoli navenek působila zdravě.

Park na ulici Brožíkova patří ve městě k významným plochám zeleně a i do budoucna by tak mělo zůstat. Stromy v parku stárnou, přirůstají, odolávají klimatickým změnám. Právě klimatické změny v posledních letech jsou příčinou zvýšené ostražitosti vlastníků pozemků, na kterých stromy rostou. Na první pohled krásné zdravé stromy — při podrobnějším průzkumu však lze téměř na každém z nich identifikovat nějaký stupeň poškození.

Stromy v parku tvoří prozatím jeden celek. Prvotní výsadba byla velmi zahuštěná, vytvořily se tak úzké a vysoko nasazené koruny, které jsou dnes vzájemně propojené. Park má kvalitní okrajový plášť, který stále odolává vlivu vnějších stresujících faktorů a představuje pro vlastní park významný stabilizační a jistící prvek. Jakékoliv kácení v porostní okrajové stěně proto musí být velmi pečlivě zváženo.

Město Bruntál má k dispozici odborné posouzení zdravotního a bezpečnostního stavu všech stromů v parku, které vypracoval soudní znalec v oboru odhadu stromů a zeleně, ochrany přírody a speciální dendrologie, Ing. Dušan Martiník z Krnova. Soudní znalec konstatuje, že většina stromů má poškozený kmen či kořenový náběh, nebo obě části dohromady. Původcem poškození je stavební činnost (zejména výkopové práce z minulosti v prostoru kořenového systému) a údržba pozemku technikou.

Znalec navrhuje 8 stromů k okamžitému kácení bez náhrady, 3 neperspektivní stromy pokácet a nahradit novými, u řady stromů instalaci statického zabezpečení koruny a u několika ošetření, ořez suchých větví či zastřešení dutin. Protože město má zájem plochu parku zachovat, bude nutné kácet jen v nejnutnějších případech, dosazovat, stav stromů pravidelně sledovat a velmi pozvolně a postupně park obnovovat.